0
0
Chris Barrie a zákulisní tým nové série.
V době, kdy se na BBC objevila dlouho očekávaná nová řada, jsme se vydali do zákulisí, abychom si promluvili s režisérem Edem Byeem, hercem Chrisem Barriem a designérem efektů Peterem Wraggem. Kromě toho se dozvíte stručnou historii Červeného trpaslíka a kompletního průvodce mini epizodami.
V době, kdy na BBC začíná sedmá série, pokračuje Starbust ve svém zpravodajství tímto speciálním výtahem, který obsahuje: Krátká historie Červeného trpaslíka, režisér Ed Bye, herec Chris Barrie a designér efektů Peter Wragg.
Pro Starbust Jane Killicková
VÝVOJ ČERVENÉHO TRPASLÍKA
Červený trpaslík ušel za 10 let dlouhou cestu. Od skromných začátků jako sitcomu odehrávajícího se ve vesmíru se přes změny v obsazení, změny v produkci, skepsi a uznání stal propracovaným a oblíbeným komediálním dramatem, které nyní vstupuje do své sedmé řady.
ZAČALO TO v hlavách Roba Granta a Douga Naylora, dvou scenáristů, kteří pracovali v rádiu, prošli televizními skeči, jako jsou Three of a Kind a Jasper Carrot, a stali se hlavními scenáristy Spiting Image v jeho počátcích. Psali spolu od konce 70. let a měli ambice napsat vlastní televizní sitcom, přičemž Rob Grant toužil psát zejména sci-fi. Z této touhy vzešel pilotní scénář k Červenému trpaslíkovi, inspirovaný skečem, který kdysi napsali pro svůj rozhlasový seriál Son of Cliché. Ten skeč, Dave Hollins – Space Cadet, byl o posledním přeživším členovi těžební lodi, který zůstal sám s lodním počítačem 140 miliard světelných let od domova.
Pro televizi se z Davea Hollinse stal Dave Lister, z počítače Haba se stal Holly a on dostal dva společníky, hologram svého mrtvého kamaráda z kóje Rimmera a humanoidního tvora, který se vyvinul z kočky. Plni nadšení představili tento nápad producentovi Paulu Jacksonovi, který jim řekl, že bude neuvěřitelně těžké ho prodat.
To se také ukázalo. Grand a Naylor byli pevně přesvědčeni, že BBC je pro Červeného trpaslíka to pravé místo, ale pilotní scénář jim byl nejméně třikrát zamítnut. Science fiction je tradičně drahý žánr a BBC usoudila, že pro něj prostě není publikum. Bez ohledu na to, jak moc omezili skutečný obsah science fiction (první scénář obsahuje pouze jeden jednoduchý záběr vesmírné lodi), BBC v Londýně prostě neměla zájem. Seriál nakonec vznikl zadními vrátky, když Paul Jackson poslal scénář do BBC Manchester, kde si ho přečetl komisionář Peter Risdale-Scott, který se do nápadu okamžitě zamiloval.
DOLE NA ZEMI
Jádrem seriálu byl poslední žijící člověk uvězněný ve vesmírné lodi s nepravděpodobnou skupinou mužských společníků, se kterými byl nucen vycházet. Seriál jako takový navazoval na tradici klasických komedií jako Porridge a Steptoe and Son, přičemž situace poskytovala odrazový můstek pro komiku a patos. Scénáristé se shodli, že v seriálu nebudou žádní mimozemšťané ani roboti, že příběhy budou vycházet z interakce postav. Proto první epizoda začíná rozhovorem Listera a Rimmera o čištění trysky na kuřecí polévku v automatu, což je přízemní situace, která by se téměř nehodila do seriálů Porridge nebo Steptoe.
PODIVNÉ JEVY
Pak přišla epizoda Ozvěny budoucnosti, kde posádka Červeného trpaslíka zažívá podivné jevy, když se blíží rychlosti světla. Scénář zmátl herce i režiséra, ale jakmile se začal hrát, bylo jasné, že jde o jednu z nejzábavnějších epizod seriálu. Díky úspěchu Ozvěn budoucnosti si scénáristé uvědomili, že science fiction může být nejen situací pro postavy, ale i inspirací pro příběhy. Dokonce jeden z původních přízemnějších scénářů vyřadili a nahradili ho scénářem více Science Fiction, Já na druhou. Ve druhé sérii jsme pak dostali epizody jako Škvíra ve stázi, kde se posádka vrací do minulosti, a Paralelní vesmír, kde se setkávají s ženskými verzemi sebe sama z jiné dimenze.
Jak se příběhy stávaly dobrodružnějšími, přibývalo i speciálních efektů. Jeden z nejpůsobivějších z první série najdeme v díle Sebevědomí a mindrák, kde si postava Sebevědomí sundá helmu skafandru a jeho tělo exploduje ve vesmírném vakuu. Právě díky tomuto efektu si scénáristé uvědomili, že se speciálními efekty si mohou užít mnohem více zábavy, a začali jich do scénářů psát více. Jen druhá série nám ukazuje další planetu, další vesmírnou loď a raketoplán.
Pak přišla třetí série, Grant Naylor byl povýšen na ‘producenta’ a pořad prošel dramatickou změnou. Starý vzhled byl zrušen a nahrazen jasnějším, futurističtějším vzhledem, Holly se stala ženou a Kryton se stal stálým členem posádky. Design Červeného trpaslíka měl být původně realistický, šedý a připomínající ponorku. Byl to úctyhodný nápad, ale ponurý šedý vzhled se příliš nehodil, zejména pro komedii. Ve třetí sérii byl proto jako designér přiveden Mel Bibby, který měl za úkol vše trochu oživit.
ZÁBAVNÝ ROBOT
K uvedení Krytona jako regulérní postavy došlo po dlouhé bitvě mezi Robem Grantem a Dougem Naylorem. Doug se neustále snažil přesvědčit Roba, že Kryton je velmi zábavný a že by byl skvělým doplňkem stálého týmu. Nakonec ho dost přemlouval a dvojice upustila od pravidla “žádní roboti”. David Ross, který původně hrál mechanoida ve druhé sérii, nebyl k dispozici, a tak byl obsazen Robert Llewellyn poté, co ho Paul Jackson spatřil, jak předvádí tuto vtipnou robotickou rutinu. Zároveň se Holly změnil z muže na ženu poté, co se původní herec Norman Lovett nepohodl s produkcí kvůli penězům. Právě se přestěhoval do Edinburghu a chtěl natočit své díly jako vložky, aby nemusel být dlouho odloučen od své nové ženy. Producenti s tím souhlasili, ale na oplátku chtěli snížit jeho honorář, a tak se rozhodl odejít. Na poslední chvíli ho nahradila Hattie Hayridgeová, která hrála Hilly, Hollyin protějšek, v Paralelním vesmíru. Všechny tyto změny byly vysvětleny ve stylu Hvězdných válek, které se na obrazovce objevovaly tak rychle, že jste potřebovali videorekordér a tlačítko pauzy, abyste si je přečetli!
VESMÍRNÁ DOBRODRUŽSTVÍ
V páté sérii se seriál opět posunul, když se příběhy ještě více přiblížily vesmírným dobrodružstvím a méně dialogovým situačním komediím. Díky tomuto přístupu vznikla jedna z fanouškovsky nejoblíbenějších epizod Návrat do reality a tento přístup pokračoval i v šesté sérii. Tato série získala řadu ocenění, ale měla i své kritiky, zejména v tisku věnovaném science fiction. Pokusy o návrat populárních postav, jako jsou Eso Rimmer a Duane Dibbley, se příliš nepovedly a objevily se výtky ohledně opakování vtipů, jako jsou vtipy o direktivě vesmírného sboru.
Pak následovala tříletá pauza, kdy se opakovaně zdálo, že Červený trpaslík už nikdy nevznikne. Scenáristický tým Roba Granta a Douga Naylora, kteří se znali od školy a do té doby napsali všechny díly Červeného trpaslíka, se rozešel. Existovaly obavy, co se stane s Craigem Charlesem (Listerem) v kriminálním případu, kde se nakonec prokázala jeho nevina. Pak se objevily pochybnosti o návratu Chrise Barrieho (Rimmera) po jeho otevřené kritice způsobu, jakým byl Červený trpaslík v předchozích dvou letech produkován.
VŠE SE ZMĚNILO
Tvorba Červeného trpaslíka byla vždy obtížná a náročná, ale v páté sérii došlo po odchodu režiséra Eda Bye k větším otřesům než obvykle. Přišel nový režisér, který byl následně propuštěn, a Grant/Naylor tak museli nastoupit a režírovat své vlastní epizody. Problémy pokračovaly i v šesté sérii, když je BBC donutila natáčet dříve a scénáře byly dodány na poslední chvíli. Scénáře pro poslední dvě epizody byly tak pozdě, že herci museli mít své repliky zobrazeny na autocue pro divácké nahrávky. Chris Barrie tehdy prohlásil, že “takhle už se dál točit nedá”, a tak se pro Červeného trpaslíka VII všechno změnilo.
Ed Bye se vrátil jako režisér a zcela zrušil nahrávání diváků. Autorský tým se z nutnosti změnil, vedení převzal Doug Naylor, který přivedl několik nových autorů, ale stále se podílel na většině materiálu. Do mixu byla přidána nová postava, Kristína Kochanská, aby se změnila chemie štábu a vyhlídka na film s původním obsazením byla mnohem přijatelnější pro potenciální americké finančníky, kteří by na palubě chtěli vidět ženu. Pokud jde o samotné veledůležité příběhy, je zde snaha spojit to nejlepší z toho, co bylo předtím. Dobrodružné příběhy jsou stále velmi dobře patrné v cestování časem, v podnicích Žádná legrace a v eskapádách Eso Rimmera ve filmu “Nachystejte květináče…”. Zároveň se však objevuje snaha vrátit se k některým dialogovým příběhům z dřívějších let a k tomu druhu humoru, díky němuž byl Červený trpaslík na začátku tak silný.
Po deseti letech si mnoho lidí myslelo, že Červený trpaslík už má své dny za sebou. Ale podle toho, co jsme zatím viděli, to zdaleka není pravda. Seriál se musel vyvíjet, aby přežil, a to se mu podařilo ve všech oblastech od psaní, přes produkci až po herecké obsazení. První náznaky naznačují, že na palubě Trpaslíka vykročil do nové éry.
Článek pro Starburst vyšel v únoru v roce 1997
Červený trpaslík: Rozjezd sedmé řady (Ed Bye)
Červený trpaslík: Rozjezd sedmé řady (Chris Barrie)
Červený trpaslík: Rozjezd sedmé řady (Peter Wragg)
[…] Červený trpaslík: Rozjezd sedmé řady (úvodní část)Červený trpaslík: Rozjezd sedmé řady (Ed Bye)Červený trpaslík: Rozjezd sedmé řady (Peter Wragg) […]