0
0
DVD
Cena: £19,99
Dodavatel: BBC Worldwide
Formát(y)/Délka trvání: 4:3 regular/180 minut
Video formát: Stereo
Režie: Různě
V hlavní roli: Craig Charles, Chris Barrie, Danny John-Jules
Rok výroby: 1988
BONUSOVÝ MATERIÁL
- Audiokomentář hvězd Charlese, Barrieho, Johna-Julese a Normana Lovetta
- Audiokomentář scénáristů a režiséra k epizodě ‘Konec’
- Dokumentární film o uvedení Červeného trpaslíka na trh (25 min)
- Vystřižené a rozšířené scény (20 min)
- ‚Smeg-ups (4 min)
- ‚Drunk‘ bonus (4 minuty)
- Fotogalerie
- Japonská verze epizody ‘Konec’
- Nezpracované záběry efektů
- Hudební narážky
- Namluvené kapitoly knihy Chrisem Barriem
- Easter egg – Analýza Ozvěn budoucnosti od tvůrců
- Odkaz na webovou stránku
- Trailer
- Anglické titulky
ČERVENÝ TRPASLÍK: FILM
V roce 2003 se vrací posádka těžební lodi Červený trpaslík… ale tentokrát větší než kdykoli předtím! Posádka se znovu setkává s Krytonem (Robert Llewellyn), Kristínou Kochanskou (Chloë Annett) a kapitánem Frankem Hollisterem (Mac McDonald). Po osmi sezónách je dalším cílem Země. Ačkoli se toho zatím moc neví, nezbývá než doufat, že se humor a scénář budou držet svěžího vzorce úspěšnějších předchozích sezón.
Tři miliony let po úniku radiace, který zabil všechny na palubě těžební lodi Červený trpaslík, je Dave Lister (Charles) vyveden ze stáze vševidoucím a vševědoucím lodním počítačem Hollym (superby sarkastický Lovett).
Jedinými společníky Listera, který je po staletí vzdálen od Země, jsou Holly, mluvící toustovač, hologram jeho nenáviděného spolubydlícího Arnolda Rimmera (Barrie, rozkošně otravný) a mluvící Kocour (John-Jules), který se stal potomkem Daveova chlupatého přítele.
Debutová série obsahuje šest skvěle vtipných epizod, v nichž je Rimmer svědkem Listerova sebevědomí a paranoie, které se zhmotňují v Červeném trpaslíkovi, a slovo ‘smeg’ je zavedeno na dětských hřištích po celé Británii. Vynikající první sérii doplňuje audiokomentář herců, přičemž Barrie je ve formě i za kamerou, když spolu s Charlesem, Johnem-Julesem a Lovettem komicky vzpomínají na jednotlivé epizody a příběhy, které za nimi stojí. Tvůrci pak využívají příležitosti vyjádřit své pocity v bonusovém komentáři k úvodnímu dílu série.
Dokument ‘Zahájení vysílání Červeného trpaslíka‘ nabízí zajímavý pohled na koncepci seriálu a potíže, které měli tvůrci s jeho uvedením na trh u Beeb. Vystřižené a rozšířené scény dokazují, proč neprošly redakcí. Smeg-ups jsou vtipní, i když je jich příliš málo. Japonská verze ‘Konce’ je kuriózně nedůsledná, zatímco nezpracované záběry efektů, hudební narážky a namluvená kniha jsou neobvyklé, ale v konečném důsledku nenaplňující.
Jinde najdete fotogalerii, webový odkaz a nepříliš zajímavý featurette ‘Drunk’, který doplňuje velmi příjemnou první sérii a povzbuzuje naši chuť k očekávání úspěšnější druhé série, která vyjde v únoru.
HLAVNÍ/VEDLEJŠÍ HERECKÉ OBSAZENÍ V JEDNOTLIVÝCH EPIZODÁCH PRVNÍ SÉRIE
HLAVNÍ HERECKÉ OBSAZENÍ
RIMMER ……………………………………………. Chris Barrie
LISTER ………………………………………………. Craig Charles
KOCOUR …………………………………………… Danny John-Jules
HOLLY ………………………………………………. Norman Lovett
ZÁSLUHY
AUTOŘI …………………………………………….. Rob Grant a Doug Naylor
HUDBA ……………………………………………… Howard Goodall
AUTOR VIZUÁLNÍCH EFEKTŮ: …………….. Peter Wragg
KOSTÝMNÍ VÝTVARNÍK ………………………. Jacki Pinks
VIZÁŽISTKA ……………………………………….. Suzanne Jansenová
DESIGNÉR …………………………………………. Paul Montague
VÝKONNÝ PRODUCENT …………………….. Paul Jackson
PRODUCENT A REŽISÉR ……………………… Ed Bye
VYVINUTO PRO TELEVIZI SPOLEČNOSTÍ PAUL JACKSON PRODUCTIONS
BBC NORTH WEST (MANCHESTER)
EPIZODA 1 KONEC
Robert Bathurst (Todhunter), Paul Bradley (Chen), David Gillespie (Selby), Mac McDonald (Kapitán Hollister), Robert McCulley (McIntyre), Mark Williams (Peterson), C.P Groganová (Kochanská)
Třetí technik Dave Lister se po osmnácti měsících ve stázi dozvídá, že uplynuly tři miliony let a že je jediným žijícím člověkem. Jeho jedinými společníky jsou holografická rekonstrukce jeho prudérního spolupracovníka Arnolda Rimmera, životní forma, která se vyvinula z jeho kočky, a senilní lodní počítač Holly.
NAHRÁNO: 26. – 27. září, 8. listopadu 1987; POPRVÉ ODVYSÍLÁNO: 15. února 1988; POPRVÉ ZREMASTROVÁNO: 15. února 1998
EPIZODA 2 OZVĚNY BUDOUCNOSTI
John Lenahan (Toaster), Tony Hawks (Výdejní automat)
Holly vezme Červeného trpaslíka přes časovou bariéru, což způsobí, že Lister vidí obrazy z budoucnosti – včetně své vlastní smrti, když exploduje autonavigační systém.
NAHRÁNO: 17. – 18. října 1987; POPRVÉ ODVYSÍLÁNO: 22. února 1988; POPRVÉ ZREMASTROVÁNO: 14. září 1998
EPIZODA 3 ROVNOVÁHA SIL
Rupert Bates (Pstruh a la crème a Šéfkuchař), Paul Bradley (Chen), David Gillespie (Selby), Mark Williams (Peterson), C.P. Groganová (Kochanská)
Lister chce, aby hologram Kristíny Kochanské nahradil hologram Rimmera, a tak se pustí do zkoušky na šéfkuchaře, aby mohl Rimmera předstihnout.
NAHRÁNO: 3. – 4. října 1987; POPRVÉ ODVYSÍLÁNO: 29. února 1988; POPRVÉ ZREMASTROVÁNO: 21. září 1998
EPIZODA 4 ČEKÁNÍ NA BOHA
Noel Coleman (Kočičí kněz), John Lenahan (Toaster)
Rimmer je nadšený z vyhlídky na setkání s mimozemšťany, zatímco Lister se dozvídá více o kočičí civilizaci, pro kterou je Bohem.
NAHRÁNO: 10. – 11. října 1987; POPRVÉ ODVYSÍLÁNO: 7. března 1988; POPRVÉ ZREMASTROVÁNO: 28. září 1998
EPIZODA 5 SEBEVĚDOMÍ A MINDRÁK
Lee Cornes (Mindrák), Craig Ferguson (Sebevědomí)
Lister contracts a mutated form of pneumonia which causes his dreams to become solid… and soon the crew is confronted by his Confidence and Paranoia.
NAHRÁNO: 24. – 25. října 1987; POPRVÉ ODVYSÍLÁNO: 14. března 1988; POPRVÉ ZREMASTROVÁNO: 5. října 1998
EPIZODA 6 JÁ NA DRUHOU
Mac McDonald (Kapitán Hollister)
Rimmer vyměnil hologramové disky, takže Lister vytvořil Rimmerův duplikát. Oba Rimmerové jsou rádi, že se k sobě nastěhovali… ale brzy se v novém přátelství začnou objevovat trhliny.
NAHRÁNO: 10. – 31. října, 1. listopadu 1987; POPRVÉ ODVYSÍLÁNO: 21. března 1988; POPRVÉ ZREMASTROVÁNO: 12. října 1998
Po dokončení dvou sezón seriálu Son of Cliché hledali Grant a Naylor vlastní seriál. Poté, co byly odmítnuty scénáře jako studentské domovy a zajatecké tábory, byl prvním televizním pilotem, který dvojice vyvinula, snímek ve stylu ‘Mika Hammera’ s názvem Lance Bland – News Hound, který nabídli Jacksonovi… a tomu se nelíbil. Z rozhlasových pořadů pak autoři vybrali dva nápady, které bylo možné rozvinout; jedním z nich byl Dave Hollins a druhým studentský skeč s názvem Freshers. Rozšířit Hollinsův nápad o formát člověka a počítače – nyní s ženskou postavou – by bylo možné o další ne-lidi, například o hologram a člověka, který se vyvinul z koček, protože ústřední postava by nyní byla posledním žijícím člověkem; dvojice odolala pokušení zařadit jako dalšího společníka komediálního robota. Když scénáristé řekli, že by rádi natočili vědeckofantastickou komedii, Jackson se zhrozil, protože Sci-Fi by automaticky omezovala jakoukoli širokou diváckou atraktivitu.
Námět na pilotní díl vznikl v srpnu 1984, kdy scenáristé během týdne stráveného na chatě Naylorova otce ve velšských horách připravili scénář. Základní přitažlivost formátu spočívala v situaci ‚podivného páru‘ dvou neslučitelných postav Lidského, lajdáckého 41letého Davea Listera (překřtěného z Hollinse kvůli prominentnímu fotbalistovi Chelsea stejného jména) a hologramatického Arnolda Rimmera a v tom, že – podobně jako v seriálu Steptoe and Son – existoval důvod, proč musí být dvojice spolu (tj. že Rimmera stvořil Holly, aby udržel Listera, až se po sedmi miliardách let vynoří ze stáze). Naylor vzpomíná: “Lister a Rimmer byli oba různými stránkami Roba a mě. Lister byl tou nejsprostší částí nás a Rimmer tou análně-retardovanou.” Kocour byl nejasně založen na Grantově bratrovi a počítač, pojmenovaný Holly, vznikl jako senilnější parodie Hala, než byl Hab. Rimmerovo beznadějné chování ve zkouškových podmínkách vycházelo z Grantova vlastního strachu ze zkoušek, když kdysi ve škole viděl, jak jeho spolužák ztuhl strachy a musel být vynesen ze zkouškové místnosti. Kochanská, jedna z lodních řídících důstojníků, byla představena jako ideální ikona, kterou by Lister mohl obdivovat a o kterou by se mohl snažit, a autoři ji považovali za “obyčejnou, ale ne podstatnou postavu”. A scénář byl pojmenován podle lodi, na níž byl Lister členem posádky – Červený trpaslík.
Scénář byl poté zaslán Paulu Jacksonovi a Johnu Lloydovi, který byl producentem filmu Spitting Image, na němž se Grant a Naylor podíleli jako scenáristé. Oba chtěli, aby se návrhu ujala BBC, případně jako koprodukce; tři nebo čtyři minuty navíc v nekomerčním pořadu považovali za zásadní pro to, co považovali za komedii založenou na příběhu a konceptu, ale v jednu chvíli v zoufalství dokonce nabídli formát k vývoji společnosti Film on 4. Nakonec Jackson koupil pilotní scénář a počátkem roku 1986 se s projektem obrátil na BBC, protože viděl, že tento formát je velmi podobný neokázalým SF filmům Dark Star a Alien.
Navzdory Jacksonově snaze BBC návrh třikrát odmítla, ale nakonec Kocouří dovádění v pilotním scénáři prodalo nápad Peteru Risdaleovi-Scottovi, redaktorovi BBC North West. V souladu s ekonomickou politikou z konce 80. let, kdy se k výrobě pořadů pro vysílání začaly využívat externí společnosti, byla uzavřena koprodukční smlouva. Seriál tak bude natáčet společnost Paul Jackson Productions s využitím zázemí BBC North West v Manchesteru a vysílat se bude na BBC 2. Jednání byla poměrně zdlouhavá a smlouvy byly podepsány až na začátku výroby, kdy se ještě psaly konečné nové scénáře.
Jackson nakonec získal sedmitýdenní produkční prostor pro budoucí druhou sezónu sitcomu Happy Families, který Ben Elton natočil v roce 1985. Ačkoli druhá sezóna Happy Families nebyla nikdy plánována, BBC ji naplánovala a rozpočet i termíny byly k dispozici.
Jako producenta nového seriálu si Jackson vybral Eda Bye. Bye pocházel z divadelního prostředí a pracoval v televizi po Jacksonově boku na různých projektech, včetně druhé série seriálu The Young Ones. Když Jackson produkoval Girls on Top pro Central, byl Bye v roce 1985 jmenován režisérem druhé série. Protože Jackson věděl, že Bye má rád sci-fi, řekl mu o pilotním scénáři a bylo dohodnuto, že by to bylo ideální pro Byeho první seriál v roli producenta.
S ROZJETÝM SERIÁLEM MUSELI Grant a Naylor vytvořit dalších pět scénářů. Zpočátku se autoři snažili využít hodně sci-fi konceptů, ale bylo jim řečeno, že by měli tento prvek zmírnit a místo toho se soustředit na komedii postav. Příkladem toho byla druhá epizoda, scénář, který se točil kolem fantasy konceptu Rimmera, který ukradl části Listerova těla, aby si mohl vytvořit novou fyzickou podobu, kterou by mohl obývat. Třetí scénář, Rovnováha sil, byl navržen tak, aby prozkoumal, jak může Rimmer vykonávat moc nad Listerem bez jeho hmatových schopností, a také aby kontrapunktoval Listerovu osamělost flashbacky z doby před katastrofou. Většina scénáře tak vznikla velmi podobně jako standardní sitcomová zápletka, s níž se Naylor necítil spokojen.
Čekání na Boha umožnilo větší komplexnost a koncepci, protože autoři zkoumali náboženskou satiru – vtip spočíval v tom, že Lister, největší ateista, se ukázal být Cloisterem, Bohem kočičího lidu. Dílčí zápletkou seriálu byla první fáze Rimmerovy posedlosti setkáním s mimozemšťany, která je paralelou k obecné potřebě víry, jež vytváří náboženství. Nejambicióznější scénář z celé série, Ozvěny budoucnosti, se s komedií o zkreslení času vypořádal přímo. Byl to scénář nejobtížnější na dokončení; scénáristé museli nakreslit spoustu diagramů, aby měli přehled o mechanismech Času… a zároveň zahrnout obecné komediální prvky, jako jsou Rimmerovy bizarní účesy. Bye byl k tomuto scénáři velmi skeptický, když ho poprvé četl. Sezónu uzavíral díl Sebevědomí a mindrák, v němž by Lister usiloval o návrat Kochanské jako hologramu, který by nahradil Rimmera. Tento scénář si vzal jako výchozí bod sitcomový prostředek týkající se nemoci jedné postavy a rozvětvil se do zkoumání extrémů Listerovy psychiky; původně bylo mnohem více materiálu pro Listerův mindrák, který se dal do pohybu a připravil neštěstí pro posledního Člověka.
Když se podíval na návrhy scénáristů, Bye jim naznačil, co bude a co nebude možné v rámci dvoudenního natáčení; seriál neměl mít téměř žádné předtáčení nebo práci mimo vysílání, ale producent byl odhodlán co nejvíce využít možnosti videoefektů, jako je CSO a roll-back-and-mix.
Obsazení čtyř hlavních rolí trvalo tři měsíce a postarala se o něj společnost PJP, kterou zastupovaly firmy Jackson, Bye, Naylor a Grant. Jako první byl obsazen Norman Lovett, kterému bylo navrženo, aby se zúčastnil konkurzu na Rimmera. Lovett začal ve svých třiceti letech vystupovat po hospodách a v Comedy Store rozvíjel své pomalé vystupování; v televizi se poprvé prosadil jako manažer v pořadu Channel 4 Don’t Miss Wax, kde spolupracoval s Jacksonem a Byeem. Grant a Naylor si ho okamžitě oblíbili, ale měli pocit, že by byl lepší jako Holly a změnil pohlaví počítačem řízeného hlasu. Lovettovi se nechtělo být pouhým dabérem, ale roli přijal jako zdroj zaměstnání.
Dalším obsazeným byl tanečník Danny John-Jules, kterého si Jackson pamatoval z muzikálu Three of a Kind i z Alabany Empire; nonšalantní John-Jules byl první osobou, která se zúčastnila konkurzu na roli Kocoura – na který dorazil s hodinovým zpožděním – a přišel oblečený v ostrém černém obleku, který odrážel způsob, jaký si pro svou postavu představoval. John-Jules vycházel při ztvárnění Kocoura z postavy ve stylu Jamese Browna, kterého v muzikálu Time dubloval Clinton Dereks-Carroll; pohyboval se jako Richard Prior a rysy chování své postavy rozvíjel po přečtení knihy Desmonda Morrise Catwatching. Jackson však poslal scénář pilotního dílu také Craigu Charlesovi, aby se k postavě Kocoura vyjádřil, ačkoli po dalším přemýšlení se výkonný ředitel rozhodl, že Charlesův vtip a živelnost by mohly být pro Listera účinnější, když se zúčastnil konkurzu vedle takových herců jako David Gillespie a Robert Bathurst. Charles byl nakonec vybrán; liverpudský básník se objevil v thrilleru BBC The Marsksman, ale byl známý především díky účinkování v pořadech jako Saturday Night Lives a Loose Ends Rádia 4.
Zbývalo obsadit Rimmera, kde se o roli ucházeli Alfred Molina a Alan Rickman (který měl zájem i o Listera) a Lee Cornes (který se rozehrával v seriálu The Young Ones); David Baddiel a Hugh Laurie se o roli v seriálu také ucházeli. Rimmerovu roli získal Chris Barrie, který od února 1982 dělal v Comedy Store výstupy s imitacemi. Od té doby Barrie pracoval na seriálech Jasper Carrott Election Special a Spitting Image. Barrie se zúčastnil konkurzu na roli Listera i Rimmera, ale domníval se, že roli Listera získal Nick Wilton. Jackson při obsazování věděl, že nejde jen o to obsadit nejlepšího Listera a Rimmera, ale o dvojici, která bude fungovat společně; Barrie a Charles tak byli ideální kombinací.
Stálé obsazení tak tvořili básník, imitátor, stand-up komik a tanečník. Tito čtyři byli v podstatě neznámí televizní herci a bylo navrženo, aby byla oslovena velká jména komediální scény BBC – například Mel Smith nebo Ronnie Barker – jako další členové štábu v první epizodě. Diváci by předpokládali, že tyto hvězdy jsou středem seriálu – a pak by se divili, když by všechna velká jména byla vymazána. V plánu bylo, že Červený trpaslík bude mít od začátku dvě sezóny, protože BBC ráda podporovala a rozvíjela nové komediální seriály, které by se nemusely okamžitě uchytit u diváků. Díky tomu, že scénáristé mysleli dopředu, mohli do scénářů zasadit různé prvky, které se měly později rozvinout – například Listerovi dva synové v Ozvěnách budoucnosti a románek s Kochanskou.
VÝTVARNÍKEM SPECIÁLNÍCH EFEKTŮ se stal Peter Wragg; jehož kariéra sahala až k práci na seriálech jako Thunderbirds a Jackson věděl, že je tou správnou osobou, která se postará o důležité modelové záběry Červeného trpaslíka. Wragg postavil osm stop dlouhý model lodi podle dohody se scénáristy; plavidlo mělo na přídi beranidlo na sběr trosek a dopadající meteority se nyní zdály být součástí jeho trupu. Vizuální efekty modelů pro seriál byly provedeny na 35mm film v Peerless Model Studios v Covent Garden v posledním lednovém týdnu roku 1987 s dodatečnými pracemi na prachové bouři pro Sebevědomí a Mindrák v druhém únorovém týdnu; to zahrnovalo titulkovou sekvenci, kde byl do modelu zpětně promítnut film, na kterém Charles ve skafandru maluje písmeno ‘F’ na trup lodi.
Produkce trvala šest týdnů a seriál se zkoušel čtyři dny v londýnské zkušebně BBC v Actonu, poté tým odjel na dva dny do Manchesteru, kde se nahrávalo. V únoru 1987 začalo zkoušení pilotního scénáře, nyní nazvaného Konec, s Alexandrou Pigg z Brookside a Dopisu Brežněvovi v roli Kochanské. Bohužel dva dny po začátku zkoušení vyhlásili elektrikáři BBC stávku a dvoudenní nahrávání muselo být přerušeno. Herci se nenechali odradit a následující týden začali zkoušet druhou epizodu v domnění, že Konec bude možné přeložit na pozdější termín, ale vzhledem k pokračující stávce bylo i toto natáčení zrušeno. Nakonec se zdálo, že nahrávání seriálu bude muset být odloženo, dokud se neuvolní volná místa. Nyní bylo jasné, že seriál nestihne plánované datum vysílání v podzimní sezóně BBC 2. S poslední nepřízní osudu vznikl pocit, že nad seriálem visí černý mrak.
Nahrávání se zpozdilo o šest měsíců a v létě Grant a Naylor využili příležitosti a vypustili původní druhou epizodu a vytvořili nový závěrečný díl. Tím byl Já na druhou, který – od samého počátku – měl být složitý na nahrávání. Jackson doporučil, aby byly zařazeny pouze dvě scény zahrnující oba Rimmery, protože jejich natáčení by bylo časově náročné, ale Grant a Naylor natáhli limit až na tři. Chyba ohledně toho, že Rimmer servíroval polévku gazpacho studenou, vycházela ze zkušenosti, kterou si Grant vybavil při jídle v zasedací místnosti Thames Television, kde byl podobně zmaten. Jedním z cílů tohoto závěrečného scénáře bylo vyvolat v divácích větší sympatie k Rimmerovi.
Nakonec bylo natáčení seriálu přeloženo na podzim, aby se mohl vysílat na jaře 1988. Změna termínu však znamenala, že různí herci již nebyli k dispozici. V Konci nahradila Piggovou v roli Kochanské Clare Groganová – zpěvačka skupiny Altered Images a spoluhráčka z Gregoryho dívky – a byla uvedena jako C. P. Groganová, protože společnost Equity již měla na kontě Claire Groganovou. Podobně George McIntyra měl původně hrát Australan jako Nick Maloney. Americký herec Mac McDonald si ponechal roli velitele lodi, kapitána Hollistera, a spolupracoval s Barriem a Lovettem v Comedy Store.
První nahrávací den každého pořadu se předem nahrály technicky složité scény s CSO nebo efekty rozdělené obrazovky, které nebylo možné natočit ‘naživo’, a tyto sekvence se pak následující večer přehrály divákům, když se postupně odehrával zbytek epizody. Konec se natáčel nejprve se zkouškami, které začaly v úterý 22. září 1987 a vedly ke dvoudennímu natáčení ve studiu A v New Broadcasting House. V sobotu 26. září se mezi 19:30 a 22:00 natáčela McIntyrova uvítací párty, protože se jednalo o dlouhou scénu se spoustou komparzistů. Grant a Naylor byli zklamáni drapériovými šedými kulisami Červeného trpaslíka s červenými plastovými židlemi – které se tým snažil zakrýt barevnými saky; vzhled, který si představovali, připomínal spíše low tech ponorku.
Následujícího dne, mezi 14.30 a 18.00 hodinou, kdy pokračovaly kamerové zkoušky, probíhalo další vkládané nahrávání prvků CSO. Hlavní divácké nahrávání pak probíhalo mezi 19:30 a 22:00. Publikum na prvních představeních nebylo příliš početné, Naylor na nahrávání téměř sháněl lidi z místních hospod. Zahřívacím umělcem pořadu byl Tony Hawks, kterého Bye oslovil s nabídkou práce, když dělal konferenciéra v londýnském komediálním klubu Jongleurs; byla to první taková práce, kterou Hawks přijal. Mezi jednotlivými záběry se Charles objevoval také jako vtipálek, který bavil poměrně malé publikum.
GRANT A NAYLOR DOUFALI, že Rovnováha sil bude přijata lépe než Konec, protože právě takový scénář se BBC líbil. Předtočená nahrávka na Rovnováze sil se týkala scén z diskotéky (k nimž hráli Fakin od Motor City Diva a John-Jules), krátké scény v lodním kině (kde byl ve fackách western Son of a Gun, aneb Jak Sam Colt změnil Ameriku, vydání Timewatch promítané v prosinci 1986, doprovázené melodií Green Bluegrass), kuchaře v Listerově vyšetřovacím videu, některých scén z chodby a Rimmera ‘převlékajícího se’ ve spací kajutě – a také hlasu záchodu. Šéfkuchaře hrál Rupert Bates, bývalý asistent na patře a Byeův přítel, který se objevil v The Young Ones. Studiové nahrávání v neděli 4. října si vyžádalo první z pravidelných vysvětlení formátu pořadu divákům, které tvoří až 10 minut Hawksovy rozcvičky.
Jedním z prvků Čekání na Boha, který se Byeovi obzvlášť líbil, byl Listerův mluvící toustovač posedlý toustováním; jednalo se také o první pořad, v němž byli skutečně použiti robíci, dvě rádiem řízené rekvizity, které sestrojil Wragg – jedna z nich se ve studiu rozbila a během nahrávání začala útočit na Barrieho kolena.
Před sobotním natáčením se natáčel Lister v potrubí a scény Kocoura v kostele. Když Lister vstoupil do kostela, byla použita hudba Toccata a fuga D moll J. S. Bacha, kterou ve winchesterské katedrále provedl Martin Neary. Kromě toho byla flashbacková sekvence Rimmerovy smrti v Drive Room nahrána předem pro Já na druhou s McDonaldem, který si zopakoval svou roli Hollistera. Tato scéna výbuchu byla jednodušší, než se plánovalo, protože štábu došel čas na nahrávání; byl použit vzduchový minomet a Barrie byl tažen dozadu na laně.
Hawks se opět postaral o rozehřátí při nahrávání v neděli 11. září, kdy diváci poprvé viděli Lovettovu roli Hollyho. Po natočení dvou epizod byly vyslyšeny Lovettovy stížnosti, že Holly by měl mít i vizuální podobu, aby se využilo jeho zavalitého vzhledu, a od nynějška se Holly objevoval ve vizi s Lovettem oblečeným do černého polonahého trička a snímaným na černém pozadí, aby zůstala jen jeho vznášející se hlava. Jeho rysy pak byly elektronicky zpracovány, aby vypadal méně jako člověk.
Další epizoda, Ozvěny budoucnosti, se brzy stala Barrieho nejoblíbenější epizodou, přestože byla v polovině sezóny pohřbena. Díl byl náročný na zkoušení, dva dny byly věnovány převážně složité scéně, kdy se Lister dvakrát setká s Rimmerem v Řídící mistnosti. Jak se však ukázalo, jednalo se o první představení, které se setkalo se silnou pozitivní reakcí publika. Předtočené nahrávky na Ozvěnách budoucnosti, které se natáčely v sobotu 17. a v neděli 18., zahrnovaly scény se zestárlým Listerem, záběry s Listerem držícím obě děti (které obě zvracely a pomočily Charlese), Rimmerem a Hollym v Učebně a scénu v Řídící mistnosti s oběma Rimmery; kromě toho Lovett nahrál nějaký materiál jako Holly pro Čekání na Boha.
K hereckému obsazení Sebevědomí a Mindrák se připojil Craig Ferguson, Charlesův starý přítel, který si pro roli Listerova přehnaného sebevědomí nechal na zuby přidat světélkující barvu. Při natáčení Sebevědomí a Mindráku se předtáčení zaměřilo na exteriér lodi, materiál s rozdělenou obrazovkou obou Rimmerů, vybuchujícího starostu a rybí déšť (který strašně páchl a při němž Jackson dokazoval divákům ve studiu, že během hlavního natáčení nebyl poškozen žádný z vodních živočichů) a Rimmera na lékařské jednotce. Granta obzvlášť potěšil zánik Sebevědomí, scény, které bylo dosaženo nafouknutím a výbuchem atrapy skafandru vedle Charlese. Na hlavní nahrávce se soptící romantický film, který se Lister pokoušel sledovat, skládal z 16mm materiálu dodaného společností World Background s hudbou Catherine od Dicka Waltera.
KVŮLI SLOŽITOSTI scénáře se pro Já na druhou na Halloweenu hodně nahrávalo – šlo o všechny scény s oběma Rimmery dohromady, hlasový doprovod reklamy na indickou restauraci v kině (obstaral Hawks za doprovodu Sari Keitha Prowse), nepravidelné nárazy rekvizit na zeď a scénu s rozbitým Medicompem pro Sebevědomí a Mindrák. Pro Barrieho byla tato epizoda naprosto vyčerpávající, zejména sekvence s rozdělenou obrazovkou, kdy musel reagovat na své předchozí vystoupení, které viděl na monitoru. Filmem v kině byl kreslený film Mugs Murphy, speciálně animovaný na 16mm film grafickým oddělením BBC, přičemž Grant a Naylor navrhli, aby se Mugs stal pravidelnou součástí Listerovy oblíbené kreslené postavičky; hudba k filmu byla Getting the Run a round od skupiny Hedgehoppers, přičemž hudba v kině hraná před celovečerním filmem byla Dancing On Ice. Závěrečná epizoda byla natočena před publikem v neděli 1. listopadu po zahřívacím vystoupení bratrů Panicových (Richard Morton a Reg Meuross) s vložkami druhého Rimmera pro scény v Listerově ubikaci, které byly předtočeny odpoledne; jednalo se o první epizodu, v níž se Holly objevil v kulisách palandy.
Následující týden se předělávaly různé dřívější scény, často proto, aby se Lovettova tvář vložila do již natočených sekvencí – v prvních záběrech se Lister a Rimmer při oslovení Hollyho dívají nahoru do stropu, místo aby stáli čelem k obrazovce jako v pozdějších epizodách. U Konce byly také znovu nahrány závěrečné scény; sekvence s Listerem, který vystřeluje popel svých mrtvých kolegů z posádky do vesmíru, byla shledána neúčinnou, a tak byly znovu nahrány úvodní scéna s Kocourem a materiál ‘Všichni jsou mrtví, Dave’ (tentokrát bez hromady prachu) spolu s úvodní scénou a některými materiály z palandy. Smuteční řeč, kterou Rimmer složil sám pro sebe – včetně jeho umění ‘vystrkovat lokty’ – nebyla znovu nahrána.
Další úpravy ve střižně zahrnovaly Listerovo povídání s Kochanskou v epizodě Konec; část Listerova chlastání s kamarády na diskotéce, přípravu na kuchařské zkoušky a setkání s Rimmerem v Kochanské těle v epizodě Rovnováha sil; části Rimmerovy řeči o víře v mimozemšťany v epizodě Čekání na Boha; Kocour diskutuje o pračkách a Rimmer a Lister diskutují o Listerových alter-egách v Sebevědomí a Mindrák; a z Já na druhou: Lister žádá Kocoura, aby se k němu nastěhoval, a materiál, kde se oba Rimmerové hádají v kině.
Protože byly Ozvěny budoucnosti přijaty velmi vřele, byly posunuty jako druhá epizoda po epizodě Konec, která byla podle autorů stále poměrně slabá.
Tým byl velmi potěšen počáteční sledovaností kolem pěti milionů diváků a vysokým umístěním v žebříčcích BBC 2, která se objevila 15. února 1988 ve 21:00. Důležitá byla i vysoká sledovanost, protože v následujících týdnech se počet diváků snížil o dva miliony a Červený trpaslík se z vysílacího schématu vytratil bez velkých fanfár. V polovině dubna však listy v Radio Times označily pořad za ‘svěží a inspirativní’, prohlásily, že postavy jsou ‘vynikající kombinací’, a požadovaly ‘dejte nám víc’. Příznivci byli potěšeni, když Peter Risdale-Scott potvrdil, že Paul Jackson a jeho tým “již připravují druhou sérii, která bude dokončena na podzim tohoto roku”. Začátkem května už kluci z Trpaslíka usilovně pracovali v lomech a na plážích severního Walesu na ještě propracovanějším souboru neštěstí v Čase a prostoru…
DAVE HOLLINS: VESMÍRNÝ KADET
První rozhlasový skeč Roba Granta a Douga Naylora, Klišé, byl natočen v prosinci 1980 v BBC New Broadcasting House v Manchesteru a běžel každý týden na Radiu 4 od pondělí 16. března do 20. dubna 1981. Hollyho decimování hudby (Kryton) a Rimmerova podrobná analýza jeho maturitní otázky (Rovnováha sil) byly přepracovány ze skečů ve druhém, respektive posledním pořadu.
Následoval Son of Cliché, který byl natočen v divadle Gate v Battersea v červenci 1983 a vysílán ve čtvrtek od 23. srpna do 11. října 1983. Dave Hollins se poprvé objevil v epizodě The Weird Dimension, která byla strukturována jako parodie na seriál The Outer Limits (30. srpna; nahráno 17. července). V tomto skeči s názvem Podivná planeta, na které byste opravdu neměli přistávat opouští hvězdný obchodník Dave Hollins svou postiženou loď Psion IV, poté dorazí na cizí svět, kde ho přivítá přátelský mimozemšťan jménem Zilge. Zilge diskutuje o jejich reprodukčních metodách, ptá se Davea, jestli zná nějakého Jana Vogelse (gag použitý v americkém pilotu Červeného trpaslíka), a pak Daveovi při rituálním uvítání nešťastně usekne hlavu.
Druhá sezóna Son of Cliché se pak natáčela v pařížském divadle od února do července 1984 a vysílala se od soboty 3. listopadu do 29. prosince 1984; druhé vydání (10. listopadu; natočené 26. února) obsahovalo první nový skeč s omlazeným Davem Hollinsem – vesmírným kadetem, nyní z Melissy V, v němž se setkal s bojovníky z federace NORWEB (znovu použitými v Já na druhou) a také se pokoušel vytvořit dokonalou ženu (Sebevědomí a mindrák) a před zblázněním ho chránila jeho sbírka vesmírných cibulí (které se staly Hollyho zpívajícími bramborami v Queegovi). Jeho další vystoupení bylo ve čtvrtém díle (24. listopadu; záznam ze 7. dubna), kdy na něj zaútočil biro, vrchol mimozemské evoluce, který se chtěl pomstít za to, že Dave ukousal jeho klon k smrti. V sedmém díle (15. prosince; nahraný 28. dubna) Dave oslavil své 327. narozeniny (po 300 letech v pozastavené animaci) a vrátil se na Zemi; svět byl zničen jaderným holokaustem po válkách ve Volvu a Dave skončil v rozhovoru s vůdcem mozkového trustu učitelů tělocviku. Při posledním Daveově výletu v posledním představení série (nahraném 15. července) se loď setkala s Měsícem v havajské košili, z něhož se vyklubal obrovský muž plující ve Vesmíru. Kvůli obrácené gravitaci na jejich světě se Zygonům vyvinuly nohy ze suchého zipu a tento jedinec se pohybuje Vesmírem krkáním a lámáním větru.
Dalším skečem, který podpořil gagy z Červeného trpaslíka, byl Freshers – “příběh studentů prvního ročníku univerzity” – ve kterém byla jednou z postav na univerzitě Partick Thistle poněkud nerdovská postava podobná Rimmerovi. V prvním díle druhé sezóny se ukázalo, že jeho revizní tabulka se sestavovala tak dlouho, až mu došel čas na revizi (Rovnováha sil), a že při zkouškách psal ‘Jsem ryba’ a poskakoval po místnosti (Konec). Ve třetím díle se probíraly slavné studentské plakáty (Já na druhou) a zazněla muka přednášek “hned odpoledne” (Kryton). V šestém pořadu se objevila filmová parodie Útok zabijáckých italských Y-Frontů, v níž se muž ocitl ve zmenšujících se spodkách – podobně jako Listerův osud na začátku Polymorfa.
ČERVENÝ TRPASLÍK: HUDBA
O hudbu se postaral Howard Goodall, absolvent Oxfordu, který pracoval na mnoha komediálních projektech. Pro úvodní znělku Goodall použil styl filmu 2001: Vesmírná odysea a vytvořil něco velkého a vzbuzujícího respekt. Závěrečná znělka Fun, Fun, Fun byla odvozena z Listerova dialogu o jeho farmě na zatopeném Fidži z první epizody; nazpívala ji Jenna Russellová, která hrála v jednom z Goodallových muzikálů a později se objevila v sitcomu On the Up. Na dvě témata hrál Goodall na klávesy spolu s Grahamem Russellem a Richardem Edwardsem na trubku, Dave Roach na saxofon, Alistair Ross na varhany, Richard Marcangelo na bicí, Robert Burns na baskytaru a Mark Stevens na syntezátor. Pro vedlejší skladby použil Goodall jinou sestavu: Lucy Hareová hrála na kontrabas, Ian Laws na elektrickou a akustickou kytaru, Nigel Shipway na bicí a tympány, Sandra Mackayová na hoboj, Joyce Fraserová na housle, Dinah Beamishová a Lesley Shrigley-Jonesová na violoncello, Lynn Holmanová na klarinet a alt saxofon, Martin Etheridge na trubku a Sally Parfittová na violu. Laws a Shipway také vystupují jako Rasta Billy Skank pro Rovnováha sil.
Článek pro TV Zone magazín vyšel v roce ????
